Jdi na obsah Jdi na menu
 


Něco z historie o Horních Holčovicích pro ty,kteří neví,neznají nebo snad ještě nikdy neslyšeli.

Oddělení Horní Holčovice,tak jak je v současnosti správně nazýváme je odloučené pracoviště spadající pod PL Opava ve vzdálenosti vzd.čarou asi 60km v severní části Ostravského kraje v bývalém okrese Bruntál.

Leží zhruba ve výšce 750m.n.m. obklopené podhorskými pastevecky využívanými plochami a převážně smrkovými lesy.

Když se ohlédneme zpět,tak původní ideou zakladatelů léčebny(kdysi do nedávné doby bylo toto oddělení opravdu samostatnou léčebnou) byla myšlenka, spojit potřeby osídlování pohraničí,v poválečných letech s nabídkou života a práce těm,kteří se svým pitím dostávali za hranice společnosti,kteří neměli kde složit hlavu a zde mohli začít tzv.“nový život“.

Toto byl jeden krátký čas i název léčebny,které se říkalo:“Vesnice střízlivých“ a podle hesla,které měla ve znaku „Budoucnost národa patří střízlivým“také zkratka BUNAPAS,kterou i dnes starší občané v okolí pamatují.

ObrazekV současné době je spíše známější laický název “Bumbálkov“,na který jsem se už několikrát v širém okolí narazil.

První kroky zde vedli léčebenští ošetřovatelé a z těch prvních byl p.Hromada,který po 29.červenci 1951,kdy bylo slavnostní zahájení ,vlastně započal existenci Horních Holčovic.Takže toto zdravotnické zařízení funguje až na malou roční přestávku v devadesátých letech už plných 57 let.

Těch léčebenských ošetřovatelů se vystřídalo několik a byli odpovědni přímo léčebně v Opavě.Role správce se stala rozhodující až později,kdy docházelo ke střídání zdravotního personálu a správce zajišťoval plynulost nejen celého provozu ale i uplatňování prvních ještě nesmělých terapeutických působení.

Lékař v té době sem zajížděl jen velmi málo,to až později noví mladí lékaři byli léčebnou v Opavě do Horních Holčovic vysíláni na jeden až tříměsíční stáž.

Již v té době se pomalu formoval léčebný režim,který vycházel ze zásad režimu ,který vytvořil a propagoval náš první velký alkoholog doc.Skála.

Tehdy tento režim byl více zaměřen na vojenský dril s minimem volného osobního času a rozděloval denní i týdenní rozvrh všem pacientům od budíčku do večerky,od pondělí do soboty,volným dnem byla pouze neděle.

Většina aktivit se od samého začátku věnovala pouze a jedině pracovní terapii,protože při budování a úpravě léčebny to ani jinak nebylo možné.

ObrazekPacienti pod vedením ošetřovatelů upravovali budovy,v té době značně zchátralé,bouraly se staré a stavěli nové zdi,střechy,kůlny,stavěli se cesty,chodníky,zakládaly se zahrady,obdělávala se pole,chovali se hospodářská zvířata,pacienti se starali o pár koní,několik prasat,králíků a slepic

Někteří pacienti byli i vysíláni do nedalekého státního statku,jiní koňským povozem jezdili do Karlovického mlýna s obilím a přímo v léčebně se v místní kuchyni běžně pekl chléb v pravé chlebové peci,po které dnes už samozřejmě není ani památka a mnohý člověk dnes už jen může nostalgicky povzdechnou nad zašlou slávou těchto průkopnických dní.

Pozdější rozšíření léčebenských metod o sportovní a kulturní terapii,osvětu a psychoterapii znamenalo podstatné prohloubení kvality terapeutického působení ale někdy se dostávalo do vážného střetu s potřebou obdělat pole,sklidit plodiny na zahradě,opravit děravou střechu a nebylo tak vždy jednoduché najít ten správný kompromis.

Prvním tehdy opravdu protialkoholním primářem byl MUDr.Ilja Sokol CSc.,který jezdíval se svým doprovodem do léčebny jednou týdně a měl na starost 80 někdy až 100 pacientů,z nichž většina měla v té době léčbu nařízenou soudem,takže o útěky,či přímé porušení abstinence ve středisku nebyla nouze.

Tak jak psáno v kronikách a jak znám z vyprávění či z jiných článků,první ošetřovna tzv.“buňka“ byla umístěna v budově bývalé školy(dnes ji nazýváme „Stará Buňka“) a topilo se v několika kamnech tak jak ostatně ve všech tehdy existujících budovách a až později byla zřízena ošetřovna nová asi 100m od této bývalé ošetřovny,samozřejmě také rekonstrukcí zchátralého domu.

Další z významných lékařů kteří svou velkou část života zasvětili Horním Holčovicím byl MUDr.Mezník Ladislav,který pamatoval mnoha dobrá i špatná léta střediska a který zde jednu dobu i přímo bydlel.

Je stále ještě hodně pacientů,kteří když jsou k nám z Opavy přeloženi,pamatují na dr.Mezníka a vždy uznale pokyvují hlavou a vyjadřují se o něm jako o správném,tvrdém ale vždy férovém chlapovi.

 

Dr.Mezník popisoval,že tehdy se lékař oddělení,pokud zde přebýval celý týden zúčastňoval ranních rozdělení do zaměstnání v 07 45hod.,následovala vizita nemocných na ošetřovně,administrativa,tzv.přešetřování nově příchozích,kontrola pracovišť v zahradě,na poli,v lese i v jinde mimo areál,ve 13 hod. byly pohovory s pacienty,ve čtvrtek zkoušení z osvěty před dovolenkou no a kdo neuměl-nejel.V 15hod. začínala osvěta,přednášela se různá témata,výňatky z novin,diskuse k politickým událostem,přehled o dění v Sovětském Svazu,jednou týdně bývala tzv.Volná tribuna“,dnes se to nazývá komunita,probíhala individuální a skupinová psychoterapie.

Už podle zdejších kronik(mimochodem,které si sami pacienti píšou a od roku 2000 pouze dohlížíme na pravidelné zápisy) je poznat,že doba to nebyla nikdy lehká ale přinášela pomalu své ovoce,asfaltovaly se nové příjezdové cesty,zavedlo se elektrické osvětlení,provedla se gener.oprava kuchyně,(kdysi bývalá hospoda)přestavba staré budovy s ubikacemi na současnou budovu ošetřovny,velkou událostí bylo rozebrání velké patrové dřevěné budovy tzv.Hájenky na malé části a její přenesení a znovupostavení do areálu léčebny.

ObrazekMimochodem stávala asi 3 km západním směrem od střediska na kraji lesa a sloužila kdysi pro potřeby hajného a myslivcům.

Rovněž další zajímavou událostí bylo jistě přemístění tzv.Zvoničky,dnes kulturní památky,povětšinou sloužící v zimních měsících jako márnice,která stávala nad dnes již neexistující vesnicí Adamov.I tato dřevěná zvonička byla stejným stylem přestěhována do areálu pod ošetřovnou a dodnes tam zdárně stojí.

Také velkou událostí byla demolice každé staré budovy,která se v té době jevila jako neopravitelná a o kterou tehdejší společnost nejevila zájem,buď proto,že oprava byla asi nerentabilní nebo pro stále zvětšující se nedostatek stavebního materiálu při opraváchbudov dalších.V dnešní době by jsme my všichni,kterým nejsou lhostejné Horní Holčovice asi těžko dovolili jakoukoliv budovu jen tak lehce srovnat se zemí a tím pošlapat kulturní odkaz a mnohdy těžkou celoživotní práci našich předků.

Nedá se teď popsat všechno důležité co se v životě bývalé léčebny událo,zabralo by to spoustu stránek a času,dá se však ledasco pochytit z vyprávění pamětníků,mnohé je sepsáno ve třech kronikách,které se zde nacházejí a které jsou pro nás klenotem a opravdu velkou památkou.

O to více mrzí nenahraditelná ztráta jedné či dvou kronik,ve kterých by měly být zaznamenány 70 a 80 léta a které se patrně ztratily při uzavření Horních Holčovic začátkem devadesátých let.Já stále doufám,že jednoho dne se někdo objeví,a možná přinese to ,co kdysi bylo ztraceno........uvidíme a doufáme.

Za obnovu a znovuzprovoznění Horních Holčovic v devadesátých letech,poté co měly být H.Holčovice jako léčebna zapomenuty a budovy rozprodány,hlavně vděčíme současnému primáři odd.,kterým je MUDr.Chvíla Libor CSc.který měl lví podíl,opravdu lví podíl na opětovné probuzení a životaschopnost Horních Holčovic a na kterém je vidět,že mu není jedno jaký je osud H.Holčovic nebo-li jakou má před sebou existenci táto zvláštnost nejen v našem kraji ale dokonce i v celé republice.

Pokud se tedy dostaneme do současnosti,je jasně patrné z předešlého popisu a z mého chabého návratu do historie léčebny,(nyní nazvěme oddělení)že toto oddělení není soustředěno pouze v jedné budově tak jak známe z PL v Opavě ale že je rozmístěno do několika budov v areálu o rozloze o něco málo než 1km čtv.

V celém oddělení se v současné době nachází asi 17 budov,z toho aktivně je pacienty využíváno budov 9,ostatní stavení slouží zdr.personálu a ostatním pracovníkům tohoto odd.a nesmíme zapomenout ani na přilehlé hospodářské budovy.

Toto mužské oddělení zabývající se tak jak v minulosti i dnes léčbou alkoholové a v posledních letech i nealkoholové toxikománií je součástí úseku „D“(odd.7,8,18a,18d ) a režim oddělení je stanoven provozním a hygienickým řádem se zaměřením i dnes na pracovní,sportovní,kulturní a osvětovou činnost.

Oddělení H.Holčovice se stále odlišuje oproti jiným odd. svou přímou spojitostí s okolní přírodou a tak jak vždy v zimních měsících špatnou dostupností ale hlavně svým výrazně pracovním zaměřením s důrazem na dodržování přesně stanoveného režimu,což je trochu jiné než ostatní odd.v PL Opava.

Odd.není koncipováno jako přijímací odd. ale v současnosti slouží jako oddělení překladové,kde jsou posíláni pacienti k doléčení,či k přechodnému přeléčení z jiných odd.v PL Opava hlavně však z odd.18a,18d,ze st.7 a v neposlední řadě i ze st.8,odkud jsou zde překládáni pacienti v rámci krátkodobého detoxifikačního pobytu,před zařazením do aktivní režimové léčby na st.8.

V posledních letech je toto odd.využíváno i jako útočiště pro ozdravné turnusy rekondičních pobytů abstinujících klientů se syndromem závislosti na alkoholu a rovněž i jako rekondiční pobyty pro jiné klienty s nealkoholovou diagnosou např.z Olomouce,z Prostějova apod.

Zde na tomto pracovišti je nyní stabilně zaměstnáno 12 zdr.pracovníků,střídajících se nepřetržitě ve 12-ti hodinových službách,kteří se starají o zhruba 60 pacientů a 7 pracovníků zabezpečujících hospodářsko-technický provoz pod vedením správcové oddělení paní Aničky Mičíkové,bez které by také nebylo oddělení tím čím v současnosti je.

Lékařem odd.v poslední době je  MUDr.Javůrek Tomáš,který vystřídal v roce 2009 MUDr.Kalafu Henricha,ten má v současné době soukromou ambulanci v Krnově.MUDr.Javůrek dojíždí z PL Opava 2x týdně spolu se sociální sestrou a celé dopoledne je k dispozici všem pacientům.

Hlavně v zimních měsících je dostupnost celého areálu značně stížená,takže je stále nezbytné klást důraz i na samostatnost a stejně tak jak v minulých letech i na udržení řádného chodu a životaschopnosti celého oddělení,k čemuž napomáhají hospitalizováni pacienti v rámci léčebné pracovní terapie.

Protože pracovní terapie je stále jádrem dění tohoto oddělení je i v současnosti mnoho způsobů zaměstnání zdejších pacientů.Není to jenom zabezpečení základních úklidových povinností,protože budov je zde vícero a tato nepopulární práce je opravdu základem správné hygieny,čistoty a také základem další slušné existence našich pacientů ale je to také údržba celého zdejšího rozsáhlého areálu..

ObrazekNež se dostaneme k popisu vlastního režimu dne a k dalším nepracovním aktivitám,je dobré se zmínit o tom,jakou pracovní terapií se ti naši pacienti zabývají nebo-li jaké vykonávají zaměstnání nejen v našem oddělení.

Takže jsou to v prvé řadě úklidové práce na jednotlivých budovách –buď na ubikacích,to jsou tři budovy sloužící pouze jako ložnice pacientů(v každé budově je zařazeno 1-3 pacienti podle velikosti budovy),

úklidová práce v jídelně nebo dále jako pomoc v kuchyni,kde jsou vždy zařazováni celkem čtyři pacienti střídající se po dvojicích vždy v týdenních turnusech,dále stabilní úklid kulturní místnosti v budově zvané „Bar“,kde má své sídlo předseda a tzv.pošťák.

Pošťák je u nás pacient,mající na starost každodenní pochůzku přes les –3 km dolů do Holčovic a zase pěšky zpět a tento obstarává nejen běžnou poštu pacientů ale i takové nákupy,které se nedají obstarat ve zdejší prodejně,kantýně,tu obhospodařuje rovněž jeden stabilně zaměstnaný pacient a to takový u kterého se plánuje dlouhodobá léčba.

Dále je to určený pacient mající na starost běžný úklid budovy ošetřovny s vyjímkou vlastní ošetřující místnosti,o kterou se stará a uklízí a desinfikuje pomocnice nebo zdr.personál.

Rovněž kronikář má své zdejší uplatnění a provádí pravidelné měsíční zápisy poté co je nanečisto zápis staničním ošetřovatelem schválen.

Pro mnohé může být s podivem,že další oblíbená práce je popelář,buď jeden nebo dva pacienti mající na starost svoz odpadků do kontejneru umístěného na hranicí střediska.

Další v posledním roce stabilní prací je údržba a starost o vrbová pole na kterou je určeno několik stabilnějších pacientů.

O zahradu a její obdělávání,rytí,pletí,případnou sklizeň se stará také jeden z těch zodpovědnějších pacientů.

Stabilně je také pacient určen do stolařské dílny,čímž jsme schopni zabezpečit drobné mnohdy i větší opravy nábytku,venkovních laviček,dřevěných obložení stěn apod.

Mezi další pracovní terapii se řadí drobné pletení z proutí,výroba květináčů z kůry,výroba ozdob z přírodního materiálu k různým výročím či státním svátkům,šití na stroji,občasné tkaní malých koberečků a v neposlední řadě práce v keramické dílně,ve které své uplatnění najdou někdy až čtyři pacienti najednou.

V současnosti by jsme zde našli i malíře obrazů,který zde po sobě zanechá již instalovaný obraz visící v jídelně pacientů a doufám,že tam ten obraz bude viset po mnoho a mnoho let.

Protože kolem topení hlavně v předzimním a zimním období je vždy spousta práce,je i v tzv.Dřevárce zařazeno někdy až šest pacientů,mající na starost řezáni či štípání přivezeného dřeva.

Rovněž uhlí mnohdy zabere několika pacientům spoustu času,hlavně v podzimních měsících,kdy denně pár přivezených tun uhlí není vyjímkou.Je jasné,že uhlí složené na cestách či před budovami není příliš vhodné a praktické ,takže v tu chvíli jde vše stranou a volno nevolno,jde se sklízet.

Spousta pacientů je vyčleněno na údržbu celého areálu,ať už to je údržba cest,chodníků nebo travnatých ploch,parku,kolem budov,různé venkovní zednické svépomocné práce,hrabání metráků a metráků listí,sena,trávy atd.

ObrazekKaždý rok na jaře jsou vybíráni někdy až čtyři pacienti mající na starost kosení trávy celého areálu a ti mají svůj denní režim daný staničním ošetřovatelem-vlastní brzký budíček,kosení v létě už od 4 hodin s přestávkami až do oběda.Jen je škoda,že v posledních letech lidí,kteří opravdu umějí s kosou zacházet je stále míň a míň a tak nezbývá,než se mnohdy spolehnout na motorovou sekačku,kterou pevně v rukou třímá náš stabilní údržbář.

Mimo zimní měsíce zde funguje i natěračská dílna s jedním pacientem majícím na starost nátěry všeho možného od dveří,laviček,dřevěných sloupů až k různým kovovým komponentům celého oddělení,plotům,rýnám apod.

Samozřejmě,že nejen v areálu oddělení bývají pacienti zařazováni,jsou uzavřeny smlouvy i s nedalekými podnikatelskými organizacemi a tak nebývá řídkým jevem,že po snídani najednou odjíždí až 15 i 20 pacientů na práci mimo odd.Tam se jedná buď o pasteveckou nebo běžnou práci v zemědělské firmě Bellama,nebo o práci v lese,na pile,párkrát do roka i v drůbežárně,někdy se jedná i o práci v obcí Holčovice a příp.další.

Největší nápor nejen na fyzickou zdatnost pacientů ale i na jejich psychickou pohodu jsou mnohdy kruté zimní měsíce,kdy sníh ležící kolem znemožňuje běžný kontakt s okolím a jedinou prací pacientů je odklízení sněhu či zpřístupnění příjezdových cest.A že toho sněhu každý rok bývá nemálo je jasné vzhledem k nadmořské výšce a blízkosti větrného a studeného Pradědu.

Mimo uvedené způsoby pracovního zaměstnání jsou to i řady drobných úkolů,neplánovaných nadělení,příprava budov pro ohlášené rekondiční pobyty v našem oddělení,zabezpečování pravidelných každoročních lékařských seminářů.

Je to v podstatě stále jen hrubý výčet pracovního využití našich pacientů.

Z dalších činností je to pravidelná osvětová činnost o alkoholu,kdy zdravotní personál se věnuje této tématice a probírají s pacienty různá úskalí života s alkoholem a radí jak změnit,napravit svůj dosavadní životní styl.

Každý pátek v podvečer se schází pacienti se zdravotní sestrou a besedují na aktuální nebo pacienty vybrané téma.Samozřejmě i návrhy pacientů na tato témata musí být trošičku upravována,protože o sexu se neustále mluvit nedá.

Jsou to i nepravidelné režimové besedy se staničním ošetřovatelem,kde se probírají různé nedostatky či nesrovnalosti které se vyskytnou v chodu oddělení nebo se sdělují aktuální změny k režimu,případně se proberou návrhy pacientů k chodu oddělení,návrhy k výletům,sportovním hrám apod.

Po sportovní stránce zde pacienti také najdou své uplatnění,buď v místní tělocvičně v budově „Stará Buňka“nebo v poschodí budovy kuchyně v místnosti zv.“Kinosál“,kde je umístěn tenisový stůl a kulečník nebo na oploceném hřišti na nohejbal a volejbal.

Rovněž párkrát do roka se konají dvoudenní sportovní dny a pacienti se utkávají v různých disciplínách ať už ve společenských hrách v nohejbale,kulečníku nebo v naší specialitě-ve hře Benx (hra s dřevěnými špalky)

Každý rok je naplánováno několik společných celodenních výletů se zdravotním personálem,naposledy to byl výlet ke Zlatorudným štolám u Zlatých Hor či výlet k přečerpávací elektrárně Dlouhé Stráně nebo i výlet autobusem do ZOO v Olomouci.

V letošním roce se pomalu daří obohatit zdejší program o Autogenní trénink,pod vedením zdravotní sestry o který bývá také zájem a pravidelně se ho účastní až někdy 6 pacientů a také o Aromaterapii.

Samozřejmě nejen toto všechno přispívá ke zdárnému absolvování léčby pacientů se závislostí na alkoholu nebo na jiných nealkoholových drogách ale je to taky v neposlední řadě i působení zdravotních sester na pacienty,které jsou denně s nimi v kontaktu.Dá se říci,že až polovinu své pracovní doby tráví sestry venku pochůzkou mezi budovami a mezi pacienty.

 

Je pravda,že pacient překládán z PL Opava jde na naše odd.s tím,že už předběžně ví,jaká je tu zhruba terapie,že toto oddělení je zaměřeno převážně na pracovní terapii,samozřejmě s možností osvětové,kulturní a sportovní terapie a že je zdejším pacientům umožněn i delší než tříměsíční pobyt,protože převážná část zdejších klientů už absolvovala buď v minulosti nebo i v současnosti režimovou psychoterapeutickou léčbu na jiných odd.v PL Opava.proto je nemálo těch.kteří jsou zde překládáni i k dořešení své bytové otázky nebo další poléčebné komunitní péče nebo z důvodů,že intenzivní psychoterapeutická léčba na jiných odd.v PL Opava jim z těch či oněch důvodů nevyhovuje a sami pacienti mají zájem spíše o terapii pracovní.To však samozřejmě nevylučuje,změnu náhledu daného pacienta na léčbu a na svůj problém se závislostí a tak všem může být umožněn i návrat zpět do PL Opava zase na jiné nebo původní odd.,pokud o to pacient požádá a s lékařem tuto problematiku prodiskutuje.

ObrazekPokud zde pacient zůstává a není lékařem stanoven výhled na eventuální překlad zpět do PL v Opavě,je s pacientem postupně řešena sociální problematika ať už se jedná o bydlení,zaměstnání nebo pomoc při vyřizování různých sociálních dávek,jiných problémů,které si pacienti s sebou přinesou a se kterými si neví rady tak třeba řešení jejich zdravotních problémů na které v dobách před léčením diky své nemoci neměli čas.

Je třeba i postupně řešit jejich duševní pohodu,náladové problémy,které s sebou závislost na drogách nese,úprava zdravotního stavu,úprava spánku,životního stylu a navození celkové pohody alespoň v mezích možností,které jsou dány.

Toto vše se samozřejmě plynule řeší,navazuje jedno na druhé,při běžných pohovorech s pacienty se sestra dovídávíc a víc,stanovují se další drobné postupy,řeší se další potřeby pacientů,reaguje se na nové skutečnosti apod.

Samozřejmě,že jsou i případy pacientů,kteří úspěšně vyřeší své jak zdravotní tak i sociální problémy,zocelí nejen svou duševní ale i fyzickou připravenost a přesto recidivují,poruší abstinenci,buď na plánovaných dovolenkách,nebo hned po propuštění a vrátí se bezděky nebo někdy i úmyslně k svému bývalému životnímu stylu.

Je jasné,že i když takovému člověku je během léčby věnována veškerá péče ať už zdravotní,duševní,osvětová,vždy po propuštění ta svobodná vůle se rozhodnout je jen a jen na něm.A je jen na něm, jen na něm záleží,zda ve svém odhodlání k abstinenci bude pokračovat a bude se snažit napravit v sobě a ve svém okolí to,co svou nemocí způsobil,či zanedbal ,nestihl nebo zda bude směřovat k tomu,aby opět poznal brány psychiatrické léčebny a posléze opakovaný vstup do Horních Holčovic.

Závěrem bych tedy jen rád zhruba nastínil denní režim,který probíhá s různými obměnami ale drží se základního schématu.

Budíček pro všechny až na pár vyjímek v letních měsících(kosáči-výše jsem uvedl) je v 6 hodin ráno,kdy obě zdravotní sestry vyrážejí ven k budovám,kde spí pacienti a hlavně v zimních měsících,kdy vane ledový vítr snad ze všech stran a závěje dosahují skoro k metru to opravdu nebývá žádná legrace.

Než obejdou všechny budovy s ubikacemi trvá to více jak půl hodiny a následuje hygiena,úklid ložnic za asistence jedné ze sester,která na některé ubikaci zůstává do snídaně,na ošetřovně druhá sestra už provádí občasné ranní odběry,no a pak následuje snídaně,která kromě SO a NE je v 7 hodin.

 

Snídaně se podává v budově kuchyně,kde je i jídelna a pak opět zpět do kopce na ošetřovnu,kde asi po půl hodině se podávají léky.Je z toho vidět,že ne pro všechny pacienty jsou H.Holčovice vhodné a ti kteří mají své pohybové problémy se tu necítí zrovna nejlépe.

Následuje odjezd již den předem určených pacientů na práci mimo areál,přichází denní služba,která začíná v 8 hodin rozdělením do zaměstnání pacientů před budovou ošetřovny.

Jedna ze sester určuje pracoviště v areálu daným pacientům,obchází celý areál,zatímco druhá sestra se věnuje práci na ošetřovně a kolem 10 hodiny rovněž obchází celý areál odd.,kontroluje a věnuje se pohovorům s pacienty.

Pracovní terapie probíhá od 8 do 12 hodin a před ukončením dopoledního zaměstnání obě sestry kontrolují úklidy na všech ubikacích a přesně určené pracovní úkoly.

Pokud probíhá ten den lékařská vizita,je vždy téměř celé dopoledne věnováno pohovorům s pacienty a následným administrativním záležitostem.

Před obědem se vrací pacienti z práce mimo areál nebo odjíždějí někteří na dovolenky a následuje podávání polední stravy ve 13 hodin.

Opět podávání léků,ošetření,administrativa,které je jako všude stále dost a mám pocit,že ji přibývá a přibývá a ve dvě odpoledne opět nástup u budovy ošetřovny a rozdělení do odpol.zaměstnání,které trvá do 16 hodin.

Toto platí v zimních měsících,v letním období mají pacienti po obědě své os.volno a nástup do zaměstnání je v 15 hodin s ukončením hodinu před večeří,která se podává v 18 hodin.

Samozřejmě sestra na ošetřovně během odpoledne a i celého dne zpracovává své poznatky o pacientech,řeší různé úkoly,potřeby pacientů a že toho není málo všichni zasvěcení ví když si představí někdy i více jak 60 pacientů a jejich potřeby,nálady,někdy nevolnosti,úrazy apod.

Před večeří je osvětová beseda,páteční beseda na volné téma,autogenní trénink,nebo v poslední době pacienty vítaná Aromaterapie.

Po večeři následují různá ošetření,další administrativy apod.

Večerka je pro všechny stanovena ve 22 hod. s event.možností sledování televize i po této hodině,vždy však předem schválená a pouze o víkendech.

Tento denní režim je opravdu jen zhruba nastíněn,nejsou zde podchyceny různé změny v režimu dne,ať už vyplývající z víkendových dní,při sportovních hrách,při kalamitních situacích hlavně v zimních měsících,kdy je veškeré zaměstnání uzpůsobeno zpřístupnění příjezdových cest,dovozy uhlí,dřeva,společné výlety,svátky apod.

Tedy úplným závěrem chci jen sdělit,že

Horní Holčovice byly,jsou a doufám,že ještě dlouho budou, přínosem pro naše pacienty nejen vzhledem ke spojení s přírodou,která není oddělena žádnými ploty a bránami ale i svým pracovním zaměřením a také svým tak typickým podhorským vesnickým vzhledem.

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                 

V H.Holčovicích  - upraveno k 1.6.2011               st.oš.Vaněk Ivo

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Detstvi

(Jarda, 27. 5. 2016 10:08)

Bydleli jsme na statku Jeleni 8 a nevlastni tata Drahomir Zeman u Vas pracoval jako ridic a udrzbar,pamatuji si jak jsme za nim chodili, na nakup jezdil Jeepem do Holcovic,do skoli jsme chodili na Jeleni.je tam uzasna priroda nadherna zima,rad vzpominam

Lidskost

(Martina Fraitová,Mgr., 1. 5. 2012 17:53)

Náš život začal již před narozením a poté pokračoval za přítomnosti světla,tepla,vzduchu,okolními vlivy,podněty,událostmi,prostředím,přírodou do fáze,kdy jsme ho začínali vnímat.Poznávali jsme,učili se,zkoušeli,chytali rady druhých,poslouchali a začali si pomalu utvářet ten svět vlastní.Asi nikdo z nás nechtěl špatné a zlé.Asi jsme chtěli,plánovali,toužili,snili,předsevzali si,budovali,věřili...Asi nikdo z nás vědomě neuhnul z křižovatky do slepé uličky,která se najednou klikatí a je tak strmá,že po ní letíme dolů a nemůžeme se zastavit.Ten,kdo se dokáže zastavit a uvědomit si,že tato cesta nebyla správná,co se dokáže vrátit zpátky na křižovatku a umí se rozhodnout pro cestu správnou,je silný,umí bojovat,nevzdává se,připustí své chyby,leč má snahu je napravit a napraví,chce žít a věří v život,i když je mnohdy těžký.Ten,co se řítí dolů,chce zastavit,jen nemá prostě tolik síly a dokáže křičet o pomoc,ten v život také chce věřit.Ten,co se řítí dolů a řítit se chce,na to jsme obyčejně krátcí.Někdy se prostě řítíme dolů a Bůh ví,že to nechceme.Jen život a okolnosti,co nám přišly do cesty,to způsobily.Nesuďme a nezatracujme,nikoho,protože nevíme,co zapříčinilo a způsobilo jeho pád.A jsme jen lidé.Najděme znovu cestu,světlo,lásku,porozumění,pomoc,pochopení,i sama sebe a znovu věřme !!!........Padni stokrát na dno a v bahně se válej... já stokrát přijdu,podám ti ruku a zas tě budu stavět na nohy.......a já už vím PROČ.

Vzpomínka

(Milan, 12. 7. 2011 11:10)

Škoda ztracených kronik, ale na jedné fotografii jsem viděl Milana Zajdáka /zdravím, Milane, vzpomínám, jak tobě a tvému bráchovi chodili naproti dvě dogy/, a Milan by měl být chodící kronikou.
My bydleli nějaký čas nedaleko HH, otčím u vás působil coby údržbář a řidič. Při své poslední návštěvě jelení a HH jsem viděl i směrovku k našemu bývalému bydlišti- "U Zemana".
Tož- zdravím, Milana obzvlášť.

Josef Kolář

(Vyskupová Vlasta, 11. 5. 2011 12:37)

Dobrý den,omlouvám se ,že obtěžuji.Jsem sestra Josefa Koláře a marně po něm pátrám .Prosím nevrátil se k vám do komunity?Poslední zprávu máme,že byl od Vás propuštěn a pak měl jít do Jeseníku jenže opět nastaly sms ,kde žádá o peníze a bohužel žádá o ně už 11let takže jsme tentokrát vše ukončili.Jenže maminka se trápí co s ním je .Pokud by vás navštívil prosím o zprávu na můj mobil 733164195.Děkuji mnohokrát.Vyskupová

poděkování I.Vaňkovi

(libor wrona, 26. 8. 2010 22:46)

Navštívit vaše stranky a číst hystorii H.Hočovic to je prostě paráda a myslím si nejen pro zasvědcené.Jsem rád že se mi podařilo poznat člověka s lidským srdcem,pozitivním myšlením a přistupem k pacientům jako je stan.ošetrovatel,kterí je podle mého názoru nad věcí,Rád jsem se u váa léčil a jsem rozhodnut co nejdýl apstinovat.Díky všem za pěkný přístup,bohatou kuchyň a přijemné chvíle prožité ve vaší léčebné.Přejí mnoho pracovních ůspěchu.
Váš bývalý pacoš Libor Wrona.

Prosíme o radu

(Rodiče Libora Wrony, 27. 3. 2011 19:25)

Bohužel Libor upadl znovu,už po kolikát a těžko splníl své předsevzetí.Obracíme se o radu zdá existuje kumunita,ve ktere by se léčil dlouhodobě.My jsme už staří,otec invalida a syn už není schopen samostatně žit a pracovatí,kdýž žijeo samotěa prosíme o pomoc,případně na koho se obratit děkujeme

Re: Prosíme o radu

(Anna, 12. 4. 2011 13:14)

Dobrý den, drazí rodiče L.W. Pokud máte zájem, obraťte se na Dům pod svahem, je to zařízení Armády spásy v Havířově. Tato organizace zajišťuje léčbu osobám závislým na alkoholu s dlouhodobým pobyte. Vřele doporučuji a přeji mnoho úspěchů!!

Re: Re: Prosíme o radu

(Libor Wrona, 16. 4. 2011 18:13)

Bohužel je to tak jak píši rodiče.Ikdyž se relativně snažím,nedaří se mi abstinovat,uzavírám se do svého nitra a žiji jako zvíře.S nikým nekomunikuji,se všeho mám strach,i sám se sebe. Mé pití už dlouhé roky vypadá tak že se zavřu doma,kde jsem sám a piji nonstop i čtrnást dní i více a úplně se vyčerpám.Pak se snažím zachránit si život a dám se na chvíli do kupy,ale pak do toho upadnu znova, vím že je to to začarovaný kruh.Teď po dohodě s rodinou se chci dlouhodobě léčit v Bílé Vodě.Vše si o své závislosti už dlouhá léta monitoruji a pečlivě studuji problém,který mám.Bohužel teď žiji jak v agonii a nedovedu řešit své problémy sám.jen si dělám záznamy,Snad to v budoucnu pomůže mě i jiným.Držte mi palce.Libor Wrona.